5.A

Zprávy ze třídy 4.A - třídní učitelka: Mgr. Marie Kašparová

Školní rok 2017/2018

 

Školní rok 2016 / 2017

Školní výlet 4. A, B – Bozkovské jeskyně, Pěnčín
Prázdniny se přiblížily a s nimi i náš školní výlet Speleologická expedice do Bozkovských jeskyní a návštěva korálkárny a kozí farmy v Pěnčíně. Celý týden jsme se na expedici poctivě připravovali. Naši odborníci (speleologové, zoologové, geologové, hydrogeologové a archeologové) se rozdělili do expedičních týmů. Každý den jeden z odborníků připravoval svůj tým na zkoušky z jednotlivých oborů a sám musel ve zkoušce obhájit svou odbornost. Ti nejlepší to zvládli excelentně bez zaváhání, někteří drobně zaváhali, ale všichni nakonec obstáli. Nasbírané body (obrázky) začaly týmům zaplňovat jeskyně.
Javoříčci – doc. Kaj Cave (Kája), prof. Žofie Opičková (Štěpa), doc. Antonín Vodka (Vojta) a prof. Pajka Kostičková (Anička S.)
Zkoumaři - doc. Julius Kopáč (Dan), RNDr. Jindřich Krtek (Jindra), doc. Jan Šutr (Honzík), RNDr. Chlastislav Water (Ruda), doc. Julian Archeoling (Kuba)
Skleněnky – prof. Marie Terezie Walburga Amalie Kristina Cave (Terezka), prof. Amálie Sofie Krokodýlová (Anetka), RNDr. Gabriela Kamenná (Gábi), prof. Lilly Kapičková (Anička F.) a prof. Karel Jána (Kačka)
Mamuťáci – RNDr. Jolanda Cave (Ráďa), prof. Igor Hnízdo (Matouš), doc. Jenny Hyalitová (Luci), prof. Matias Lebkovsky (Jára)
Konečně nastal den D 20. 6. 2017 a my jsme vyrazili na expedici. Počasí bylo tropické, zkrátka ideální pro návštěvu jeskyní. Po týdenní přípravě si toho naši odborníci hodně o jeskyních pamatovali a bylo vidět, že k prohlídce přistupují mnohem vnímavěji, odborněji. Byla jsem na ně pyšná. Moc se do jeskyní těšili a odměnou jim byly zajímavé krápníky jako např. sloní uši, třípatrový dort, raketoplán, bílá myška, Jeníček a Mařenka, a také nádherně nazelenalé podzemní jezírko s průzračně čistou vodou, největší v ČR.
V Pěnčíně jsme se seznámili s procesem výroby korálků a v dílničkách jsme si vyrobili každý něco na památku. Nakonec jsme se pomazlili s obyvateli kozí farmy, ochutnali jsme jejich sýry a většina z nás neodolala a koupila sýr i domů.
Expedice se povedla, stálo to za to. Čtěte ohlasy z hodnotících pětilístků:
„Byl jsi suprový výlet – sýrovojeskyňový den. Zkoumali jsme, prohlíželi, nakupovali, vyráběli, vnímali, lepili, hladili, fotili, ochutnávali, chodili v jeskyních. Výlet byl moc krásný, sluneční, sýrově krápníkový, senzační, úžasně úžasný, dlouhý. Jsem rád, že jsme tam byli. Nejlepší výlet v horách. Supermegahustovýlet. Sýrovo krápníkovo kozo úžasnej výlet. Jeskyňo sýrovo kozí den.“
 

4. A sportovci
V naší třídě jsou aktivní sportovci, o tom není pochyb. Všechny mohu pochválit, protože dokončili deset nelehkých disciplín v boji o odznak všestrannosti OVOV. Někteří se také úspěšně reprezentovali naši školu na turnajích ve vybíjené a fotbalu McDonald´s cup.
 

Naši noví učitelé
Den učitelů 28. 3. je u nás ve škole ve znamení projektu Dnes učím já, kdy si žáci druhého stupně mohou vyzkoušet roli učitele. Martin Svárovský a Tobík Košťál z 9. A si vybrali naší třídu a vyzkoušeli si hodinu vlastivědy. Pečlivě se připravili na opakování učiva o Velké Moravě, byli trpěliví, nápadití, zkrátka hodina se jim povedla. Děkujeme.
 

Masopust aneb legrace není nikdy dost
Na masopust jsme se připravili, bláznivé paruky si vyrobili. Račte se přesvědčit ve fotogalerii.
 

Dobrá zpráva ze 4. A
Špatných zpráv je kolem nás dost, a proto mne těší, když se s vámi mohu podělit o jednu dobrou. Moji čtvrťáci mají dobré srdce, nejsou lhostejní a rádi pomáhají. Bez váhání se domluvili, že částí svého výdělku z vánočního jarmarku udělají dobrý skutek. Z mnoha návrhů bylo těžké vybrat, ale nakonec padlo rozhodnutí a finanční pomoc jsme zaslali Nadačnímu fondu dětské onkologie Krtek. Jsem na své čtvrťáky opravdu pyšná.
A proč se takhle rozhodli? Několik hlasů za všechny:
„Protože rádi ze srdce pomáháme dětem či dospělým, hlavně aby byli zdraví.“
„Je dobře, že jsme přispěli, oni to potřebují, aby mohli být jako my.“
„Tyhle děti jsou těžce nemocné a potřebují hodně věcí.“
„Všechny děti se nemají nejlépe a navíc o Vánocích.“
„Já jsem rád přispěl dětské onkologii, hřeje mě to u srdce, že jsem mohl pomoct.“
„My nejsme tak nemocní, tak je dobře, že jsme jim pomohli s léčením.“
„Děti, které jsou v nemocnici, nemají takové volby jako my, doufám, že se ty děti uzdraví.“
„Představte si, že jste děti, ležíte v nemocnici a trápíte se. Když přispějete, nebudou mít radost jenom ty děti, ale i vy.“
Marie Kašparová
 

Tradiční vánoční přespávačka
Těsně před vánočními prázdninami jsme se již po čtvrté sešli na naší vánoční přespávačce. Připojili se k nám již tradičně kamarádi z 9. A a hráli jsme prima hry, procházeli bludiště a nechyběla ani stezka odvahy. Milá přání a dárečky pod stromečkem nám udělali radost. Vyspali jsme se do růžova (jak dokazují fotky), posnídali jsme, pováleli se ve spacáčcích a nechyběla ani vánoční pohádka. A hurá domů!
 

Návštěva Liberce – 11. 01. 2017
V opravdu mrazivém lednovém dni jsme se vypravili do našeho krajského města, abychom navštívili divadelní představení Kapela jede! aneb Není pecka jako pecka v Naivním divadle. Představení bylo vtipné, založené na hře s českým jazykem. V hlavní roli byla homonyma, slova s více významy (např. oko, los). Moc se nám v divadle líbilo.
 

Národní den, den barev – 25. 10. 2016
Již tradiční projektový den při příležitosti státního svátku vzniku Československé republiky, jsme využili jak k zopakování, tak k získání vědomostí o státních symbolech a více jsme se pak zaměřili na velký státní znak. Nezapomněli jsme také společně se spolužáky z celé školy sestavit státní vlajku. My jsme měli opět červenou a moc nám to slušelo, posuďte sami na fotkách.
 

Exkurze do Ekocentra v Brništi – 13. 10. 2016
A je tu první výlet, společný se 4. B. V přírodovědě jsme se učili o životě ve vodě a v jejím okolí neboli o přírodním společenství (ekosystému) rybníka. Nabyti vědomostmi jsme vyrazili autobusem do Ekocentra v Brništi, abychom si naše vědomosti zopakovali a ještě doplnili. Bohužel nám nepřálo počasí, a tak jsme nemohli praktikovat venku u rybníka, jak jsme se těšili. Rozdělili jsme se tedy na čtyři skupiny a postupně jsme prošli čtyři stanoviště, kde jsme např. složili a proběhli potravní řetězec, pozorovali čerstvě odlovené živočichy z rybníka (rybky, škeble, plovatky, splešťule, pijavice), dozvěděli se, jak se buduje rybník a kolik jich je v ČR a také si rybníky vyrobili. Paní učitelka na nás byla pyšná, protože spoustu už jsme si toho ze školy pamatovali. Cestou na vlak jsme prošli Hastrmanskou stezkou a některé ze znalostí jsme si ještě ověřili. Bylo to prima, určitě se do Brniště zase podíváme. V galerii se můžete opět podívat na pár fotek.
 

Sportovní den – 27. 9. 2016
Po prázdninách jsme si vyzkoušeli, jak jsme přes prázdniny posílili v disciplínách olympijského víceboje. Utkali jsme se v těchto disciplínách – hod medicinbalem, přeskoky přes švihadlo, sprint na 60m, hod míčkem, trojskok, sedy lehy a běh na 1km. Počasí bylo příjemné a výkony obdivuhodné. A měli jsme i čtyři medailisty – v kategorii rok narození 2007 1. místo Terezka a Ráďa a 2006 Máťa a 2. místo Jára. Naše usilí si můžete prohlédnout na fotkách v galerii.
 

Školní rok 2015/2016

Konec 3. A – vysvědčení
Tak jsme zase o rok starší a moudřejší. Rozdali jsme si zasloužené vysvědčení a odměny za třetí třídu, také jsme vyhodnotili celoroční hru – Zachraňování ohrožených živočichů, a pak už hurá na prázdniny.
Pár foteček najdete v galerii.
 

Školní výlet 3.A
Již asi týden před školním výletem jsme si začali hrát na Slovany. Vybrali jsme si slovanská jména a založili jsme si spolu s pověstí O praotci Čechovi vesničky. Vesnici Holovousy si založily Vahan (Štěpánka), Ludmila (Kája) a Luna (Anička F.), Mokrovousy Jaroslava (Terezka), Drahomíra (Lucka), Ostromil (Jára) a Ben (Honzík), Dračice Světlana (Anetka), Drahoslava (Gábi) a Vendulka (Anička S.), Čtyřkoly Kazan (Kuba), Rtiš (Ruda), Radoslav (Zdenda) a Ratěj (Jindra), Žabovřesky Jaroslav (Matouš), Chvat (Vojta) a Lev (Ráďa). V průběhu týdne jsme si o Slovanech povídali (jak žili, co jedli, co uměli, jak mluvili a psali, jaké měli bohy), za prokázané znalosti jsme získávali dílky vesnice (zemnice, palisády, obilí, zvířata, obyvatele, …) a tak se nám pěkně rozrůstaly a bohatly. Také jsme četli, hráli a malovali pověsti O Krokovi a jeho dcerách, O Bivojovi, O Libuši a Přemyslovi, O dívčí válce, O Horymírovi. A v úterý 14. 6. jsme konečně vyrazili na výlet. Dobyli jsme horu Říp, našli brouka roháče, nakoupili suvenýry a navštívili jsme Historypark v Ledčicích, kde jsme si vyzkoušeli zajímavou práci archeologů. Výlet se nám moc líbil, nikdo nezlobil, jen Ruda se nám trochu odřel.
 

Den Země
Dne 22. 4. již tradičně oslavili Den Země. Nejprve jsme si povídali, snažili jsme se najít argumenty, proč by mimozemšťané neměli zničit naši planetu, čím je výjimečná, co na ní máme rádi. Po zhlédnutí krátkého filmu jsme si ale uvědomili, že ji vlastně ničíme sami. Tak jsme si povídali, co proti tomu můžeme dělat my děti a domluvili jsme si 5 zásad, které můžeme každý den dodržovat, abychom pomohli. Také jsme se dozvěděli, co jsou to mimořádné události a jak se při nich máme správně zachovat, aby nás tolik nepřekvapily, co sbalit do evakuačního zavazadla. V poslední části jsme se zaměřili na „plíce naší planety“ – stromy. Ze svých vlastních těl jsme strom postavili a vyzkoušeli si, jak funguje, ukázali jsme si rekordmany mezi stromy a nakonec jsme se zamysleli: „Chtěl/a bys být alespoň na chvíli stromem, proč?“. A jak to dopadlo? Nerozhodně, našli jsme důvody pro i proti a hlavně jsme měli moc hezké nápady. A nebyl by to náš Den Země, abychom na úplný závěr nenasadili rukavice a nevypravili se na odpadky. Našli jsme jako vždy „poklady“, vše jsme se pokusili správně roztřídit a dobrý pocit na závěr nás zahřál u srdíčka.
 

Hodina AJ – „Whose hat is this?
Na hodinu angličtiny – téma oblečení – jsme si měli přinést pokrývky hlavy.
Na návštěvě muzea voskových figurín byla zjištěna jedna velká záhada, figuríny si tajně mění pokrývky hlavy. A my jsme museli vše napravit. Otázka tedy zněla „Whose hat is this?“ (Čí je tohle čepice?) a odpověď např. „This is Henry´s hat.“ (Tohle je Jindrova čepice.)
Kdo nezapomněl čepici, ten si nejenom procvičil angličtinu, ale užil si i zábavu. Podívejte se na fotky.
 

Exkurze do

IQlandie                                                                                                                                                                                                                                                   

Naše třída 3.A jela se 3.B 26.2.2016 do Liberce do IQlandie. Viděli jsme zpívající fontánku a já jsem si pustil flétničku. Pak jsme šli o patro výše a pán jménem Petr nám ukázal, jak se šíří zvuk a jak světlo. Pak nám ukázal, jak si vyrobit z brčka hoboj a tak tam byl velký hluk. V podzemí jsme viděli různé nerosty a ještě jsme si hráli na archeology. V další místnosti jsem si vyzkoušel, jak se cítí nevidomí. Bál jsem se tam někam šlápnout, byla tam úplná tma a všichni jsme se pomlátili. Ještě jsme viděli blesky. Líbilo se mi to a chtěl bych tam ještě jednou.
Jára Kovařčík
Pak jsme prošli expozici živlů, kde jsme si vyzkoušeli vichřici a zemětřesení. Na experimentech se zvukem byl milý pán, jmenoval se Petr. Ukázal nám například jak hodně roztočit „čmeláka“ (papírového, na provázku), abychom ho slyšeli bzučet. Na jiném místě byla klec, která dělala blesky a přitom hrála písničky z filmu Piráti z Karibiku a Šmoulové. Bylo to úžasné, ale strašně nahlas. Docela mi to vadilo. Když jsme se vraceli, tak mě bolela pusa, protože jsem se strašně smála. Také jsem byla hodně unavená a všechno mě bolelo. Ale stálo to za to!
Terezka Středová
Mým nejlepším zážitkem bylo bludiště ze zrcadel. Příště bych chtěla vidět další patro.
Anetka Veselá
V expozicích jsme si všechno zkoušeli, a tak jsme se naučili nové věci. Například v místnosti se živly jsme zažili mlhové tornádo, zemětřesení, vichřici a letadlo, kterému se roztočily vrtule po dopadu světla.
Jindra Kreisinger
Mojí oblíbenou věcí byla místnost Světluška. Až na třetí pokus jsem tam zůstal. Celé to bylo prima, i když mě bolel zub, stejně jsem si to užil.
Ruda Pažout
Můj velký zážitek byl zkusit si zemětřesení. A řeknu vám, kdo tam nebyl, tak mu to doporučuji.
Anička Svárovská
Byla tam místnost od Světlušky, kde jsme si vyzkoušeli, jak to mají těžké nevidomí lidé. Můj největší zážitek byl vyzkoušet si falešné zemětřesení. Vrátili jsme se veselí a šťastní, bylo to fajn.
Štěpánka Košíková
Tak se mi nechtělo domů, ale šla jsem domů veselá.
Anička Fridrichová
 

Rasova Hůrka

Naši sportovci reprezentovali školu na již tradičním štafetovém běhu v České Lípě - na Hůrce. Z naší třídy byli vybráni: Anička Svárovská, Terezka Středová, Honzík Okenko, Jára Kovařčík a Matouš Severa. A bojovali nad očekávání. Kluci obsadili 1.místo a holky 6.místo z jedenácti štafet. Děkujeme a jsme na vás pyšní.

A co k tomu řekli:

"Předhonila jsem Nový Bor. Byly jsme šestý, bylo to dobrý.(Anička)                                                                                                                                      

"Bylo to bezva, ale škoda, že jsme skončily na šestém místě. 
Příště bych chtěla jet znova."(Terezka)

"Bylo to prima a chtěl bych jet znova na další závody."(Honzík)

"Byl jsem nervózní a říkal jsem si, že nevyhrajeme. Ale vydařilo se to. 
Jóóó, jupí, 1.místo."(Jára)

"Honza předával Míšovi na čtvrtém místě, to se mi nelíbilo. Ale potom mi Jára 
předal na druhém místě, 
tak jsem toho před sebou dohonil u poslední zatáčky a nakonec jsem byl 20m 
před ním."(Matouš)

 

 

Lekce slušného chování
Žákovský parlament přišel s nápadem, že zásady slušného chování je dobré si připomínat. Vymysleli proto akci, kdy každá třída měla za úkol nafotit a „zkomiksovat“ jednu lekci. Aby to nebylo tak snadné, jedna fotka měla zachytit situaci, kdy je to správně a druhá, kdy je to špatně. My jsme dostali na starost OMLUVU. Nejprve jsme vymysleli a zapsali situace, kdy můžeme omluvu použít. Pak přišla nejzábavnější část, nafocení situací. Ty nesprávné se nám samozřejmě příčily, ale zvládli jsme to. A potom už zbývalo jen napsat věty do komiksových bublin. Výsledek byl úžasný. Když jsme vše vystavili na chodbě před třídou, sklízeli jsme obdiv a také jsme spoustu dětí pobavili. Posuďte sami na fotografiích.

Naše exkurze do liberecké zoo
Dne 14. 5. 2015 jsme se společně s 2. B vypravili do liberecké zoo na exkurzi. Po všech předcházejících teploučkých dnech přišel bohužel zrovna jeden chladnější. Byli jsme stateční, i když na některých z nás bylo znát, že jim není dvakrát nejtepleji. Po příjezdu se nás ujal pan průvodce, aby nám pověděl zajímavosti o zvířatech v zoo. A co jsme se dozvěděli? Tak například že velbloud na jaře „opadává“ (ztrácí srst), že osel somálský nosí pruhované podkolenky, že „tapíří kluk“ se jmenuje Sam, že sloni jsou v zoo pěkně rozmazlovaní, že nejvyšší žirafa měřila 7 m, že surikaty mají krále a královnu a že tučňáci ač to nevypadá, mají peří. Viděli jsme velmi šikovné plavce a skokany – lachtany, paviány a šimpanze, bílé tygry a lvy. Samozřejmě, že jsme neminuli obchod se suvenýry a někteří z nás se svezli i vláčkem. Bylo to moc prima, výlet se vydařil.

Dračí výprava
Prvňáčci z 1. A a 1. B se již tradičně na začátku školního roku vypravili na seznamovací pobyt – DRAČÍ VÝPRAVU. Přestože při odjezdu někteří plakali, nakonec vše zvládli a všem se nám v Oáze ve Sloupu v Čechách líbilo.
Děti si pro jistotu „psali“ dračí deníky, aby nic nezapomněli a mohli doma vyprávět.
Rozdělili jsme se do čtyř týmů, každý měl svého draka ochránce: červeného OHNIVÁČKA ČERVENÁČKA, žlutého DRAČÍ OHEŇ, modrého ŠUPINÁČE a zeleného DRÁČKA MRÁČKA. Vypravili jsme se na hrad a cestou jsme plnili úkol na razítko pozorného JEŽKA. Na hradě všichni pozorně poslouchali a získali tak od paní průvodkyně spoustu razítek na ruku za své znalosti. Putovali jsme také k jeskyni draka Samuela a princezně jsme posbírali korálky, které tam zapomněla. Po dlouhém výletě nás čekali dobroučké špagety, a pak jsme si hráli na hřišti. Děti vyzvali paní učitelky na souboj v přetahování lanem a „nečekaně“ vyhráli. A teď sprcha, zuby, pohádka a hajdy do postýlek. Všichni spali, jak zabití. Ráno jsme zapsali deníčky, chvilku se učili a každý si vyrobil svého dráčka. Po obědě jsme si chvilku odpočinuli a už se na nás chystala obratná OPIČKA se svojí dráhou. Všichni jsme ji stihli proběhnout ve stanoveném limitu a získali tak další razítko. Cestou do lesa jsme hledali, co tam nepatří. Postavili jsme si hnízdo veverek a chránili ho před nenechavými kunami. Také jsme prokázali paměť jako SLON, zapamatovali si všech 5 obrázků a získali tak další razítko. Skvěle se vydařila také hadráková bitva, téměř všichni přežili, musíme posílit ve střelbě. Po večeři se naše mysl začala upírat jediným směrem, stezka odvahy. Slzy byli, ale nakonec i tenhle úkol všichni zvládli a odnesli si tajný poklad. Sprcha nebyla a na postýlku už jsme se těšili. Po snídani jsme si vzorně zabalili, všechno jsme si rozebrali a nikomu nic nechybělo. Zhodnotili jsme naší výpravu jako velmi úspěšnou, moc se nám to líbilo. Ještě závěrečná fotka, vyzkoušet draky, naobědvat se a hurá domů.

Naše barva byla bílá
K výročí vzniku Československé republiky se již tradičně uskutečnil Den barev. Naší třídě byla vylosována barva bílá a zvládli jsme to výborně. Pak jsme se zapojili do vytvoření naší vlajky před školou. Fotky jsou v galerii.

Vyhráli jsme dort
Poprvé jsme se zapojili do sběru starého papíru a hned jsme vyhráli. To je prostě skvělé. Děkujeme za pomoc. Fotky jsou v galerii.

Vánoce se 6. A
Naši milí kamarádi, moji bývalí prvňáčci, ze 6. A si na nás před Vánoci udělali čas a společně jsme si užili krátkou besídku s koledami a tanečky. Také si pro každého z nás připravili perníčky se jménem a my jsme pro ně na oplátku namalovali kamínky pro štěstí. Bylo to milé a příjemné setkání, děkujeme. Fotky jsou v galerii.

Vánoční dobrodružství ve škole
Poprvé jsme si také užili vánoční přespávačku. Hráli jsme hry, zpívali koledy, rozkrojili jsme si jablíčko s hvězdičkou a pak se o něj rozdělili, abychom se všichni příští rok zase ve zdraví sešli. Pak nás čekalo to nejkrásnější, předávání dárečků. Všichni měli radost a dárečky si užívali. Stezku odvahu zvládli také všichni, nejodvážnější sami a ostatní ve dvojicích. Noc byla překvapivě klidná a ráno pohodové. Úklid jsme zvládli bez ztrát a nálezů, za což prvňáčky moc chválím, všichni si své věci ohlídali. Tak zas příští rok. Fotky najdete v galerii.

Jak jsme pomáhali
Letošní vánoční jarmark se opět povedl. Děti ze všech tříd s nadšením vyráběly, chystaly a prodávaly své výrobky. V 1. A jsme pak přemýšleli, co se získanými penězi. Děti ani na okamžik nezaváhaly, když jsem navrhla, že bychom částí výdělku mohli přispět na dobrou věc. A protože se blížily Vánoce, rozhodli jsme se pro Skutečný dárek, sbírku nadace Člověk v tísni. Na stránkách této organizace jsme mohli vybrat konkrétní věc, která může pomoci vylepšit životní podmínky chudých rodin v rozvojových zemích světa. 

Děti se radily, diskutovaly a nakonec se rozhodly pro zakoupení ovečky. Zakoupené ovečky pak nadace předá například obyvatelům vesnice v Etiopii, kteří se o ně starají jako o stádo, a společně tak zlepšují podmínky své obživy. Ovečku jsme tedy zakoupili a před Vánoci jsme obdrželi spolu s poděkováním od nadace ztvrzující certifikát. 
Ještě bychom v průběhu příštích měsíců měli získat bližší informace s fotografiemi a videem ze skutečného předávání oveček vesničanům. Moc se na to těšíme a už teď nás hřeje dobrý skutek u srdíček. Jsem na své prvňáčky moc pyšná.

Naše první vysvědčení
Nejprve jsme se odměnili návštěvou kina. Dětem se film Croodsovi moc líbil a byly spokojené. Chovaly se vzorně a tak i já jsem byla pyšná a spokojená. Pak jsme se ve škole nasvačili, zhodnotili jsme první půl rok ve škole a každý našel, za co se pochválit, v čem se zlepšil, co mu šlo. Od začátku první třídy se děti moc snažily, a tak si i zasloužily krásná vysvědčení a velkou pochvalu. Fotky najdete v galerii.

Projektový den – Vítání jara
21. březen jsme strávili povídáním o jaru a sluníčko přálo i jarním hrám. Užili jsme si to. Podívejte se na fotografie.


Náš indiánský školní výlet
Na školní výlet jsme se vypravili na farmu Babiny. Už týden před tím jsme si začali hrát na indiány, kteří se také uměli starat o domácí zvířata. Pro náš kmen jsme si zvolili jméno Šošoni a dali jsme si krásná indiánská jména. Naučili jsme se indiánskou písničku a doprovodili ji na chřestidlo. Čekaly nás další zkoušky jako lov bizona, obrázkové písmo, zkouška paměti, indiánská stezka. Za splněné zkoušky jsme získávali peříčka, ti nejlepší i peříčka s rudými koňskými žíněmi. Také jsme si vyrobili indiánské pončo a čelenku. A pak už jsme vyrazili „divokým mustangem“ na výlet. Jezdili jsme na koni, čistili jsme ho, prohlédli si i ostatní zvířátka, zahráli jsme si hry a bylo nám prima. Těšíme se na další výlet.
Podívejte se na fotografie.


Výprava za pokladem Velkého Permona
Přiblížil se úplný závěr školního roku a my jsme se jako permoníci, na které jsme si ve škole hráli a získávali políčka, vypravili získat slíbený poklad. Cesta byla dlouhá, Velký Permon nám nachystal těžké úkoly a poklad dobře ukryl. Ale vše jsme zvládli a poklad byl náš. Získali jsme ho rukou společnou a přátelskou.
Podívejte se na fotografie.
 

2.třída - školní rok 2014/2015

Exkurze – do Střevlíka – 13. 10. 2014
Jeli jsme společně se 2. B a čekaly nás dva programy – Od jablíčka k moštu a Pekař peče housky. Měli jsme za úkol si předem program spolu s rodiči vybrat, a tak jsme se po příjezdu do Oldřichova v Hájích rychle rozdělili a těšili se na to, co nás vlastně čeká.
Pekaři pracovali ve třech skupinkách a nejprve je čekala příprava kvásku. Zvládli to výborně. A když se představili pekaři Láďovi a skřítkovi Bílkovi a zahráli si první hru, čekalo je překvapení. „Hrnečku, dost!“, volali, protože kvásek už jim z hrnečků přetékal. Pak přidali mouku, vajíčka, sůl a rozehřáté máslo a čekal je další úkol – vypracovat těsto. A opět se společnými silami vše povedlo. Aby nám rychleji uteklo čekání na vykynutí těsta pod šátkem, zahráli jsme si další hry. Například jak se oralo dříve a jak dnes, jak se selo obilí a co všechno z něho lidé umí vyrobit. A byl čas podívat se pod šátek, těsto krásně vykynulo. Jak z něho uplést housky a nezaplést si ruce? Ne pro všechny pekaře to byl snadný úkol, ale zvládli to všichni. Paní učitelka taky pomáhala plést, a tak zapomněla vyfotit ty šikovné ručičky. Ale všechno ostatní máme. A šup s houskami do trouby, skřítek Bílek je ohlídá. Mezitím jsme si zkusili, jak se mele mouka a vzpomínali jsme, co všechno jsme dnes potřebovali. Housky už začaly vonět a nám se sbíhali sliny. Povedly se!!!
A co naši kamarádi sadaři? Ti se dozvěděli spoustu věcí o jablíčkách, byli na prohlídce v sadu a hlavně se naučili z jablíček vyrobit moc dobrý mošt. Děkujeme za ochutnání.
Těšíme se na příště Střevlíku.
 

Nábor na hokej
Dne 23. 10. 2014 nás navštívili trenéři hokeje z České Lípy. Tým se jmenuje Predátoři. Zvali nás na tréninky hokeje a také do školičky bruslení. Gábinka s Kubou předvedli, jak se takový hokejista musí vystrojit a moc jim to slušelo. Fotky jsou v galerii.

Národní den – barevný den – 24. 10. 2014
Letos nám žákovský parlament vylosoval do vlajky barvu modrou. Takže jsme se úplně všichni v pátek sešli jako „modrásci“, nikdo nezapomněl. Všem nám to moc slušelo, podívejte se na fotky. Celý den jsme si povídali o naší republice, soutěžili jsme v získaných znalostech a také jsme se učili slova naší státní hymny, což není tak jednoduché. O velké přestávce jsme se samozřejmě zapojili do vytvoření státní vlajky před školou a pan ředitel nás nejen vyfotil, ale také pochválil. Fotky najdete na stránkách školy.

Vánoční přespávačka – 18. 9. 2014
Tak jsme se sešli na již tradiční vánoční přespávačce. Zahráli jsme si „Na Hamouna“, největší byl určitě Jindra. Zazpívali jsme si koledy a rozkrojili jablíčka pro štěstí. Pak jsme si rozdali dárečky a pohráli si s nimi, pojedli cukroví, připravili spaní a vyrazili na noční stezku. Tu pro nás opět připravili Maruška s Luckou a všem se moc líbila, všichni ji zvládli. A hurá do spacáku! Noc byla klidná, přesto jsme některé děti nemohli ráno vůbec probudit. Milé paní kuchařky nám nachystaly dobrou snídani, děkujeme. A ještě ze spácáčků jsme si užili vánoční pohádku. Přespávačka se nám zase povedla.

Plavání – leden-březen 2015
Letos jsme začali s výukou plavání. Děti si to užily a hlavně mne překvapilo, jak to zvládli ve zdraví. Chyběly opravdu málo, mají dobrou imunitu. Těšíme se na příští rok, ale teď už se těšíme na hodiny tělocviku.

Hráli jsme si na rytíře a dobyli jsme hrad Helfenburk
V pátek 13. 6. jsme se přenesli do středověku za rytíři. Povídali jsme si, ukázali si obrázky a prozradili jsme si, co musíme splnit za zkoušky, abychom prokázali rytířské ctnosti (rozvahu, zručnost, pozornost, vytrvalost a statečnost). Stala se z nás pážata ve službách paní Hetly z Helfenburku a zvolili jsme si svá pážecí jména. V pondělí jsme se seznámili s pravidly heraldiky a vytvořili štít pánů z Helfenburku. Také jsme museli s rozvahou překonat Strážce hradu a odnést si šňůrku k medailonu, který jsme si krásně vyzdobili a v úterý jsme si vyrobili rytířskou kroužkovou košili. Po splnění těchto zkoušek jsme byli povýšeni na panoše, který se již učí zacházet se zbraněmi a pomáhá svému pánovi do brnění. Ve středu nás čekalo provazové bludiště a cesta od hradu ke hradu, kde jsme měli prokázat, že umíme být pozorní, a také rytířské klání, kde jsme prokázali svou vytrvalost. Čtvrtek pak byl ve znamení rytířského turnaje, byla to poslední zkouška ctnosti statečnosti. Nikdo z panošů se nezalekl a všichni šli do turnaje s velkým odhodláním. Zvítězil panoš Ostromil řečený Bojovný.
A v pátek jsme vyrazili na hrad Helfenburk. Jeli jsme vlakem do Úštěku, pak jsme se popovezli autobusem do Ostré, abychom byli na hradě co nejdříve. Cestou jsme hledali zprávy s úkoly, které nám tajenkou prozradili, kde máme na hradě hledat poklad. Když jsme náš hrad zahlédli, většina z nás neodolala a poslední kopec před hradem si dokonce vyběhla. Poklad jsme našli, hurá. Prohlédli jsme si hrad (našli jsme hradní studnu hlubokou 60m a hradní záchod – prevét) a také jsme vylezli na věž 33m nad zemí. Bylo to pěkně vysoko. A čekalo nás slavnostní pasování na rytíře. Odříkali jsme rytířskou přísahu, poklekli a meč na našich ramenou ztvrdil, že jsme se stali rytíři pány z Helfenburku. Pozor, nezapomněli jsme poklad na hradě. Ještě že jsme si včas vzpomněli. Cesta zpátky byla pro některé náročná, bolely je nožičky, ale vidina zmrzliny a suvenýrů na úštěckém náměstí nám pomáhala. Prošli jsme kolem obory s jeleny (i bílými) a daňky a také se na nás usmálo sluníčko. Zmrzlina byla výborná, suvenýry jsme také našli, tak hurá na vlak. Byl sice přeplněný, seděli jsme někteří i na zemi, ale vůbec nám to nevadilo. Velkým zážitkem byl také záchod ve vlaku na tlačítka. V Zákupech na nádraží už na nás čekali naši milí. Výlet se nám vydařil, byli jsme hodní a všechno jsme zvládli.Jen ten čas letěl moc rychle. Děkujeme také Vojtově mamince paní Řídké a také Marušce a Máťovi ze 7. A, mým bývalým žákům, za velkou pomoc a těšíme se na další rok.


 

Fotogalerie třídy